{"id":1976,"date":"2014-11-05T07:43:41","date_gmt":"2014-11-05T07:43:41","guid":{"rendered":"http:\/\/www.penzion-konopiste.cz\/?page_id=1976"},"modified":"2026-02-24T06:34:45","modified_gmt":"2026-02-24T06:34:45","slug":"konopiste","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.penzion-konopiste.cz\/en\/konopiste\/","title":{"rendered":"Konopiste a bl\u00edzk\u00e9 c\u00edle"},"content":{"rendered":"

Z\u00e1mek Konopi\u0161t\u011b 500 metr\u016f<\/strong><\/h2>\n

\"galerie1\"<\/a><\/p>\n

Z\u00e1mek Konopi\u0161t\u011b se nach\u00e1z\u00ed 35 kilometr\u016f ji\u017en\u011b od hlavn\u00edho m\u011bsta \u010cesk\u00e9 republiky Prahy. Konopi\u0161t\u011b je pr\u00e1vem pokl\u00e1d\u00e1no za jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch z\u00e1mk\u016f a jednozna\u010dn\u011b jde o z\u00e1mek s nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edmi sb\u00edrkami a mobili\u00e1\u0159em. N\u00e1v\u0161t\u011bva \u010cesk\u00e9 republiky by nebyla \u00fapln\u00e1 bez n\u00e1v\u0161t\u011bvy s\u00eddeln\u00edho z\u00e1mku Franti\u0161ka Ferdinanda d\u2018Este \u2013 n\u00e1sledn\u00edka rakousko-uhersk\u00e9ho tr\u016fnu a charismatick\u00e9ho mu\u017ee, jeho\u017e zavra\u017ed\u011bn\u00ed ( 14.6.1914 Sarajevo, Srbsko ) odstartovalo 1. sv\u011btovou v\u00e1lku, ve kter\u00e9 zem\u0159elo 25 milion\u016f lid\u00ed. Konopi\u0161t\u011b je prost\u011b m\u00edsto kde se odehr\u00e1vala sv\u011btov\u00e1 historie, m\u00edsto kde se pl\u00e1novala budoucnost Evropy i sv\u011bta.<\/p>\n

 <\/p>\n

Hrad Konopi\u0161t\u011b byl zalo\u017een jako gotick\u00e1 pevnost po vzoru francouzsk\u00fdch kastel\u016f koncem 13.stolet\u00ed, pravd\u011bpodobn\u011b biskupem Tobi\u00e1\u0161em z Bene\u0161ova. Prvn\u00ed z\u00e1sah do st\u0159edov\u011bk\u00e9 struktury hradu byl proveden koncem 15.stolet\u00ed  Ji\u0159\u00edm ze \u0160ternberka, d\u00e1le pak za\u010d\u00e1tkem 17.stolet\u00ed Hod\u011bjovsk\u00fdmi z Hod\u011bjova. V barokn\u00ed rezidenci prom\u011bnili Konopi\u0161t\u011b v 18.stolet\u00ed Vrtbov\u00e9 z Vrtby. Arciv\u00e9voda Franti\u0161ek Ferdinand d\u00b4Este, kter\u00fd koupil z\u00e1mek roku 1887 od Lobkowitz\u016f, p\u0159ebudoval Konopi\u0161t\u011b na velkolep\u00e9 s\u00eddlo budouc\u00edho c\u00edsa\u0159e. Bohu\u017eel roku 1914 je i s chot\u00ed \u017dofi\u00ed zavra\u017ed\u011bn v Sarajevu a t\u00edm vznosn\u00e1 \u00e9ra z\u00e1mku kon\u010d\u00ed. T\u0159i osi\u0159el\u00e9 d\u011bti jsou vyst\u011bhov\u00e1ny a z\u00e1mek je vyvlastn\u011bn. Nyn\u00ed v\u0161ak pravnu\u010dka Franti\u0161ka Ferdinanda, kn\u011b\u017ena Sofie z Hohenbergu \u017e\u00e1d\u00e1 o jeho navr\u00e1cen\u00ed, a to i v\u010detn\u011b muze\u00e1ln\u00edch sb\u00edrek, jejich\u017e z\u00e1klad poch\u00e1z\u00ed z d\u011bdictv\u00ed Franti\u0161ka Ferdinanda po Modensk\u00e9m v\u00e9vodovi.<\/p>\n

Lokalita Konopi\u0161t\u011b, p\u0159\u00edmo v srdci \u010cech a Evropsk\u00e9 unie, je p\u0159edur\u010dena jako vstupn\u00ed br\u00e1na do \u010cesk\u00e9 republiky i Evropy – v\u00fdchoz\u00ed bod Va\u0161\u00ed rodinn\u00e9 dovolen\u00e9, ale i slu\u017eebn\u00ed cesty \u010di l\u00edb\u00e1nek. N\u00e1\u0161 pension nab\u00edz\u00ed klid, ale i spojen\u00ed s cel\u00fdm sv\u011btem p\u0159es po\u010d\u00edta\u010d s internetov\u00fdm p\u0159ipojen\u00edm z ka\u017ed\u00e9ho pokoje a sou\u010dasn\u011b snadnou dostupnost kter\u00e9hokoli m\u00edsta v \u010cesk\u00e9 republice i Evrop\u011b ( leti\u0161t\u011b Praha 45 km ) . Individu\u00e1ln\u00ed a\u017e rodinn\u00fd p\u0159\u00edstup ke ka\u017ed\u00e9mu na\u0161emu hostu a jeho p\u0159\u00e1n\u00edm jsou pro n\u00e1s samoz\u0159ejmost\u00ed.<\/p>\n

Pension Konopi\u0161t\u011b se nach\u00e1z\u00ed uprost\u0159ed p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 p\u0159\u00edrody p\u0159\u00edmo ve st\u0159edu rozlehl\u00e9ho konopi\u0161\u0165sk\u00e9ho z\u00e1meck\u00e9ho parku. Konopi\u0161\u0165sk\u00fdm parkem \u010dasto jezd\u00edvala na proj\u00ed\u017e\u010fky v\u00e9vodkyn\u011b \u017dofie a z nedalek\u00fdch les\u016f se oz\u00fdvala st\u0159elba p\u0159i lovech jej\u00edho chot\u011b arciv\u00e9vody Franti\u0161ka Ferdinanda. A kdy\u017e se v rychl\u00e9m b\u011bhu dne\u0161n\u00ed doby na chv\u00edli zastav\u00edte a zaposlouch\u00e1te do \u0161um\u011bn\u00ed stalet\u00fdch strom\u016f, tak mo\u017en\u00e1 n\u011bkde mezi nimi zahl\u00e9dnete i grandi\u00f3zn\u00ed postavu Franti\u0161ka Ferdinanda na cv\u00e1laj\u00edc\u00edm koni. Kdo v\u00ed\u2026<\/p>\n

V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b je hotel Konopi\u0161t\u011b Nov\u00e1 Myslivna a Pension Konopi\u0161t\u011b a jejich okol\u00ed hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n pro kongresovou turistiku, po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed semin\u00e1\u0159\u016f, \u0161kolen\u00ed, svateb, firemn\u00edch akc\u00ed, v\u00fdstavy ps\u016f a dal\u0161\u00edch dom\u00e1c\u00edch mazl\u00ed\u010dk\u016f. Hitem posledn\u00ed doby pak je vyu\u017eit\u00ed z\u00e1meck\u00e9ho parku pro nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 diskgolfov\u00e9 turnaje a outdoorov\u00e9 b\u011b\u017eeck\u00e9 z\u00e1vody.<\/p>\n

Stru\u010dn\u00e1 historie z\u00e1mku<\/p>\n

\n

Konopi\u0161t\u011b<\/h1>\n<\/div>\n
\n

Zalo\u017eil nedaleko sv\u00e9ho rodov\u00e9ho s\u00eddla Bene\u0161ova kolem r. 1294 pravd\u011bpodobn\u011b pra\u017esk\u00fd biskup Tobi\u00e1\u0161 z Bene\u0161ova a to podle vzoru francouzsk\u00fdch pevnost\u00ed, s v\u00e1lcov\u00fdmi v\u011b\u017eemi, s park\u00e1nem, 4 br\u00e1nami a padac\u00edm mostem. Po vym\u0159en\u00ed Bene\u0161ovic\u016f p\u0159e\u0161lo Konopi\u0161t\u011b v roce 1327 na 275 let do rukou \u0160ternberk\u016f. V 17.\u201319. stolet\u00ed se pak v dr\u017een\u00ed Konopi\u0161t\u011b vyst\u0159\u00eddala cel\u00e1 \u0159ada vlivn\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch rod\u016f: nap\u0159. Hod\u011bjov\u0161t\u00ed z Hod\u011bjova, po bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e na kr\u00e1tkou dobu Albrecht z Vald\u0161tejna, Michnov\u00e9 z Vac\u00ednova, Vrtbov\u00e9 z Vrtby, Lobkovicov\u00e9 a dal\u0161\u00ed. Prvn\u00ed z\u00e1sah do st\u0159edov\u011bk\u00e9 struktury hradu byl proveden koncem 15. stolet\u00ed Ji\u0159\u00edm ze \u0160ternberka, d\u00e1le pak za\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed Hod\u011bjovsk\u00fdmi z Hod\u011bjova. V barokn\u00ed rezidenci prom\u011bnili Konopi\u0161t\u011b v 18. stolet\u00ed Vrtbov\u00e9 z Vrtby. V roce 1887 koupil z\u00e1mek s cel\u00fdm panstv\u00edm od Lobkovic\u016f Franti\u0161ek Ferdinand d\u00b4Este, od r. 1896 n\u00e1sledn\u00edk c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho tr\u016fnu. Arciv\u00e9voda dal z\u00e1mek p\u0159estav\u011bt v historizuj\u00edc\u00edm stylu a jeho okol\u00ed p\u0159em\u011bnil v krajin\u00e1\u0159sk\u00fd park. Na plo\u0161e b\u00fdval\u00e9 barokn\u00ed zahrady zalo\u017eil R\u016f\u017eovou zahradu se sklen\u00edky. Do z\u00e1mku um\u00edstil sv\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 sb\u00edrky, kter\u00e9 z\u00edskal jednak jako d\u011bdictv\u00ed po sv\u00fdch italsk\u00fdch p\u0159edc\u00edch, jednak vlastn\u00ed sb\u011bratelskou \u010dinnost\u00ed. Franti\u0161ek Ferdinand se v \u010dervnu roku 1914 z\u00fa\u010dastnil man\u00e9vr\u016f rakousk\u00e9 arm\u00e1dy v Bosn\u011b a dne 28. \u010dervna 1914 se stal spolu se svou man\u017eelkou \u017dofi\u00ed v Sarajevu ob\u011bt\u00ed atent\u00e1tu, sp\u00e1chan\u00e9ho srbsk\u00fdm anarchistou Gavrilem Principem. Za m\u011bs\u00edc po atent\u00e1tu vyhl\u00e1sil rakousk\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. Srbsku v\u00e1lku. V roce 1921 p\u0159evzal Konopi\u0161t\u011b od arciv\u00e9vodov\u00fdch d\u011bdic\u016f \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t a z\u00e1mek i s parkem byl z\u010d\u00e1sti zp\u0159\u00edstupn\u011bn ve\u0159ejnosti. Za II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl v Konopi\u0161ti um\u00edst\u011bn hlavn\u00ed \u0161t\u00e1b jednotek SS. Po osvobozen\u00ed bylo Konopi\u0161t\u011b znovu zp\u0159\u00edstupn\u011bno ve\u0159ejnosti. Z\u00e1mek se do dne\u0161n\u00ed doby zachoval v podob\u011b, jakou dostal p\u0159i posledn\u00ed p\u0159estavb\u011b za arciv\u00e9vody FF d\u00b4Este. Tak\u00e9 vnit\u0159n\u00ed vybaven\u00ed z\u016fstalo v co nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e stejn\u00e9, jako za doby, kdy z\u00e1mek ob\u00fdval Franti\u0161ek Ferdinand s rodinou.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed informace na ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nce st\u00e1tn\u00edho z\u00e1mku:<\/p>\n

https:\/\/www.zamek-konopiste.cz\/cs<\/p>\n<\/div>\n

Z\u00e1mek Jemni\u0161t\u011b <\/strong>13km<\/h2>\n

\"\"<\/p>\n

Zpr\u00e1va o Jemni\u0161ti poch\u00e1z\u00ed z roku 1381. V t\u00e9 dob\u011b bylo panstv\u00ed v majetku Bene\u0161e z Cimburka, kter\u00fd se podle zdej\u0161\u00ed vsi za\u010dal ps\u00e1t z Jemni\u0161t\u011b. Pansk\u00fdm s\u00eddlem tehdy pochopiteln\u011b nebyl tento z\u00e1mek, ale tvrz obklopen\u00e1 vodn\u00edm p\u0159\u00edkopem, kter\u00e1 se dodnes nach\u00e1z\u00ed v nedalek\u00e9 vsi (viz star\u00fd z\u00e1mek). Roku 1717 koupil jemni\u0161\u0165sk\u00e9 panstv\u00ed hrab\u011b Franti\u0161ek Adam z Trauttmansdorffu (+1762), p\u016fvodem ze star\u00e9 \u0161t\u00fdrsk\u00e9 rodiny. Jeho vkusu a n\u00e1rok\u016fm ji\u017e z\u00e1mek ve vesnici nevyhovoval,proto nechal kolem roku 1724 na nedalek\u00e9m pahorku vybudovat nov\u00fdz\u00e1mek, kter\u00fd m\u011bl l\u00e9pe odpov\u00eddat jeho vkusu i postaven\u00ed p\u0159edn\u00edho \u0161lechtice.<\/p>\n

\"zamek\"Autorem projektu byl slavn\u00fd \u010desk\u00fd architekt Franti\u0161ek Maxmili\u00e1n Ka\u0148ka. Stavba postupovala velmi rychle. V \u0159\u00edjnu 1725 byl z\u00e1mek dokon\u010den natolik, \u017ee u\u017e mohlo doj\u00edt ke slavnostn\u00edmu vysv\u011bcen\u00ed z\u00e1meck\u00e9 kaple. Roku 1754 z\u00e1mek zcela vyho\u0159el, nepo\u0161kozena z\u016fstala jen z\u00e1meck\u00e1 kaple sv.Josefa. Franti\u0161ek A.Trauttmansdorff proto nechal cel\u00fd z\u00e1mek p\u0159estav\u011bt a nov\u011b vybavit. Tehdy byl zm\u011bn\u011bn pr\u016f\u010deln\u00ed \u0161t\u00edt, na kter\u00e9m byl nov\u011b um\u00edst\u011bn trauttmansdorffsk\u00fd erb a vzhled z\u00e1mku doplnily sochy Lazara Widmana. Krom\u011b t\u011bchto \u00faprav nepo\u0161kodily z\u00e1mek \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed p\u0159estavby. M\u00e1me tak ide\u00e1ln\u00edmo\u017enost prohl\u00e9dnout si typick\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 s\u00eddlo doby vrcholn\u00e9ho baroka.<\/p>\n

Z\u00e1mek je elegantn\u00ed patrovou stavbou ur\u010denou hlavn\u011b k letn\u00edmu pobytu.Hlavn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed je situov\u00e1no k bene\u0161ovsk\u00e9 cest\u011b.<\/p>\n

Dominuje mu elegantn\u00ed \u0161t\u00edt s balkonem, kter\u00fd zv\u00fdraz\u0148uje vstup do z\u00e1mku. Ni\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edzemn\u00ed budovy po stran\u00e1ch stavby slou\u017eily k hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm,jako st\u00e1je a kolny.Napojuj\u00ed se na hlavn\u00ed z\u00e1meckou budovu t\u00e9m\u011b\u0159 v prav\u00e9m \u00fahlu a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed tzv. \u010destn\u00fd dv\u016fr,srdce barokn\u00ed z\u00e1meck\u00e9 dispozice. Sem p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bly ko\u010d\u00e1ry majitele panstv\u00ed i vozy z\u00e1meck\u00fdch host\u016f, pr\u00e1v\u011b zde hrab\u011b v\u00edtal nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Od okoln\u00edho sv\u011bta byl \u010destn\u00fd dv\u016fr opticky odd\u011blen ozdobnou kovovou m\u0159\u00ed\u017e\u00ed s dvouk\u0159\u00eddlou branou.V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b tedy nejde o s\u00eddlo pevnostn\u00edho typu, ale o venkovskou vilu, jej\u00edm\u017e hlavn\u00edm posl\u00e1n\u00edm je pohodl\u00ed majitele.<\/p>\n

Zadn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed z\u00e1mku je obr\u00e1ceno do parku. Za F.A.Trauttmansdorffa se jednalo o park francouzsk\u00fd,pro kter\u00fd byly typick\u00e9 p\u0159\u00edsn\u00e9 geometrick\u00e9 linie,sochy a font\u00e1ny. \u010casto byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n k po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed zahradn\u00edch slavnost\u00ed a k t\u00e9mu\u017e \u00fa\u010delu byly vybudov\u00e1ny i dva zahradn\u00ed pavilony.<\/p>\n

Na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed byla barokn\u00ed zahrada p\u0159em\u011bn\u011bna v romantick\u00fd anglick\u00fd park. Jedinou p\u0159ipom\u00ednkou n\u011bkdej\u0161\u00edho francouzsk\u00e9ho parku je tak \u00faprava \u010destn\u00e9ho dvora a nov\u011b zalo\u017een\u00fd libosad na prav\u00e9 stran\u011b z\u00e1mku.<\/p>\n

Proto\u017ee F. A. T. nezanechal potomky, odk\u00e1zal Jemni\u0161t\u011b sv\u00e9mu p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu Josefu V\u00e1clavu Trauttmansdorffovi (+1769), kter\u00fd ale zem\u0159el z\u00e1hy po n\u011bm. Majitelkou Jemni\u0161t\u011b se tak stala vdova Gabriela, rozen\u00e1 Czerninov\u00e1,kter\u00e1 se provdala (1773) za hrab\u011bte Jind\u0159icha Franti\u0161ka Rottenhana (1738-1809). Hrab\u011b Rottenhan byl vysok\u00fdm zemsk\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edkem (zast\u00e1val funkci nejvy\u0161\u0161\u00edho purkrab\u00ed pra\u017esk\u00e9ho) a z moci sv\u00e9ho \u00fa\u0159adu podporoval rozvoj manufaktur. V tomto ohledu \u0161el p\u0159\u00edkladema Jemni\u0161t\u011b se za jeho vl\u00e1dy stalo d\u016fle\u017eit\u00fdm st\u0159ediskem bavln\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu v \u010cech\u00e1ch. Jeho p\u0159\u00e1delna spolu s manufakturou v nedalek\u00fdch Postupic\u00edch (Podles\u00ed) dokonce pat\u0159ily k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm v habsbursk\u00e9 monarchii.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu 19. stolet\u00ed se v dr\u017een\u00ed z\u00e1mku vyst\u0159\u00eddalo n\u011bkolik majitel\u016f. Roku 1868 zakoupil panstv\u00ed Zden\u011bk hrab\u011b Sternberg,majitel nedalek\u00e9ho panstv\u00ed \u010cesk\u00fd \u0160ternberk (praprad\u011bde\u010dek sou\u010dasn\u00e9ho majitele). Jako \u010dtvrt\u00fd z 5 syn\u016f hrab\u011bte Josefa Leopolda (1770-1858) nem\u011bl n\u00e1rok na rodov\u00e9 fideikomisn\u00ed panstv\u00ed \u010castolovice, kter\u00e9 pozd\u011bji p\u0159ipadlo jeho star\u0161\u00edmu bratrovi Leopoldovi (1811-1899). Po vzd\u00e1len\u00e9m str\u00fdci Ka\u0161paru Maria Sternbergovi v\u0161ak zd\u011blil panstv\u00ed Radnice,kde se nach\u00e1zely bohat\u00e9 uheln\u00e9 doly. Pr\u00e1v\u011b jejich v\u00fdnos Zde\u0148kovi umo\u017enil v\u00fdrazn\u011b rozmno\u017eit rodov\u00fd majetek. Roku 1841 koupil od hrab\u011bte Somsi\u0107e ze Saardu \u010cesk\u00fd \u0160ternberk a roku 1868 od kn\u00ed\u017eete Windisch-Graetze Jemni\u0161t\u011b. Uva\u017eoval tak\u00e9 o zakoupen\u00ed Konopi\u0161t\u011b, kter\u00e9 tak\u00e9 kdysi pat\u0159ilo \u0160ternberk\u016fm. Jeho majitel, princ Franti\u0161ek Eugen Lobkowicz v\u0161ak dal p\u0159ednost arciv\u00e9vodovi Franti\u0161ku Ferdinandovi d\u00b4Este. Proto\u017ee hrad \u010cesk\u00fd \u0160ternberk nebyl trvale obyvateln\u00fd (slou\u017eil hlavn\u011b jako loveck\u00e9 s\u00eddlo), s\u00eddlila rodina p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b na z\u00e1mku B\u0159ezina u Rokycan.<\/p>\n

Po smrti hrab\u011bte Zde\u0148ka zd\u011bdil jeho star\u0161\u00ed syn Alois (1850-1907) \u010cesk\u00fd \u0160ternberk a Radnici, druhorozen\u00fd Filip (1852-1924) Jemni\u0161t\u011b. Proto\u017ee v\u0161ak Alois zem\u0159el svobodn\u00fd a bezd\u011btn\u00fd, stal se Filip jedin\u00fdm d\u011bdicem v\u0161ech t\u011bchto statk\u016f i stejn\u011b jako dal\u0161\u00edho rodinn\u00e9ho majetku tzv. \u0161ternbersk\u00fdch dom\u016f ve V\u00eddni. Filip Sternberg provedl nezbytn\u00e9 \u00fapravy z\u00e1mku a pov\u00fd\u0161il Jemni\u0161t\u011b na sv\u00e9 hlavn\u00ed s\u00eddlo. S Karolinou hrab\u011bnkou z Thurnu a Valsassiny(1863-1944) m\u011bl dva syny a dv\u011b dcery. Star\u0161\u00ed syn Zden\u011bk(1885-1899) zem\u0159el p\u0159ed\u010dasn\u011b na kloubov\u00fd revmatismus a proto zd\u011bdil v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st majetku (\u010cesk\u00fd \u0160ternberk a Radnice) druhorozen\u00fd syn Ji\u0159\u00ed Douglas (1888-1965,d\u011bde\u010dek sou\u010dasn\u00e9ho majitele), zat\u00edmco Jemni\u0161t\u011b p\u0159ipadlo rovn\u00fdm d\u00edlem dcer\u00e1m Marii Gabriele(1890-1934) a Terezii (1902-1985). Po smrti Marie Gabriely se jedinou majitelkou velkostatku stala Terezie (Sita), kter\u00e1 se roku 1927 provdala za Franti\u0161ka hrab\u011bte Mensdorff-Pouilly (1897-1991).<\/p>\n

\"rodina\"Sita s Franti\u0161kem vlastnili Jemni\u0161t\u011b a\u017e do roku 1943. Proto\u017ee po okupaci \u010desk\u00fdch zem\u00ed odm\u00edtli p\u0159istoupit k n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, byli (podobn\u011b jako Tereziin bratr Ji\u0159\u00ed Douglas) vystaveni v\u0161emo\u017en\u00e9 perzekuci. K nejm\u00e9n\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 ud\u00e1losti do\u0161lo roku 1943. Majitel nedalek\u00e9ho panstv\u00ed Tloskov na Neveklovsku, kde n\u011bmeck\u00e1 spr\u00e1va z\u0159\u00eddila cvi\u010di\u0161t\u011b vojsk SS, Oskar Dan\u011bk von Esse (potomek zakladatele \u010cKD Vincence Da\u0148ka) z\u00edskal jako \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd ob\u010dan pr\u00e1vo na n\u00e1hradu.Vybral si Jemni\u0161t\u011b. P\u0159esto\u017ee man\u017eel\u00e9 Mensdorffovi nucen\u00fd prodej odm\u00edtli, museli se do 14 dn\u016f vyst\u011bhovat. \u010c\u00e1st movit\u00e9ho majetku se jim v\u0161ak poda\u0159ilo p\u0159ev\u00e9st na hrad \u010cesk\u00fd \u0160ternberk, \u010d\u00e1st na z\u00e1me\u010dek u Postupic a na postupickou faru, kde pozd\u011bji cel\u00fd \u017eivot bydleli.<\/p>\n

V kv\u011btnu 1945 bylo Jemni\u0161t\u011b “osvobozeno” sov\u011btsk\u00fdmi vojsky z arm\u00e1dn\u00ed skupiny gener\u00e1la Malinovsk\u00e9ho. Voj\u00e1ci si v\u0161ak na z\u00e1mku, kter\u00fd tehdy pat\u0159il N\u011bmc\u016fm, po\u010d\u00ednali jako na dobyt\u00e9m \u00fazem\u00ed a tak z p\u016fvodn\u00edho invent\u00e1\u0159e proto mnoho nezbylo. P\u0159es protesty man\u017eel\u016f Mensdorffov\u00fdch bylo Jemni\u0161t\u011b zest\u00e1tn\u011bno.Hrab\u011bnka Terezie(Sita) proto po\u017e\u00e1dala o restituci majetku. \u017d\u00e1dosti bylo po pr\u00e1vn\u00ed str\u00e1nce vyhov\u011bno, ale na z\u00e1mek se ji\u017e nikdy nenast\u011bhovala.<\/p>\n

Roku 1951 byl znovu zn\u00e1rodn\u011bn,tentokr\u00e1t komunistick\u00fdm re\u017eimem.<\/p>\n

Terezie Mensdorffov\u00e1 \u017eila a\u017e do sv\u00e9 smrti (1985) v nedalek\u00fdch Postupic\u00edch. Jej\u00ed man\u017eel Franti\u0161ek zem\u0159el roku 1991. Proto\u017ee byli bezd\u011btn\u00ed, zd\u011bdil n\u00e1rok na Jemni\u0161t\u011b jejich synovec, Jan Bosko Sternberg (1936-2012). Do rukou Sternbeg\u016f se z\u00e1mek s velkostatkem navr\u00e1til roku 1995.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00fdm majitelem Jemni\u0161t\u011b je jeho syn Ji\u0159\u00ed, kter\u00fd se svou rodinou ob\u00fdv\u00e1 lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo z\u00e1mku.<\/p>\n

Z\u00e1mek Vrchotovy Janovice <\/strong>21km<\/h2>\n

\"\"<\/p>\n

Historie Z\u00e1mku Vrchotovy Janovice<\/h2>\n

Z\u00e1mek ve Vrchotov\u00fdch Janovic\u00edch spolu s p\u016fvodn\u00edm parkem je zvl\u00e1\u0161tn\u00edm prostorem s nen\u00e1padn\u00fdm, ale siln\u00fdm a osobit\u00fdm kouzlem. <\/strong>
\nP\u016fvodn\u011b kamenn\u00e1 gotick\u00e1 tvrz p\u00e1n\u016f z Janovic, chr\u00e1n\u011bn\u00e1 vodn\u00edm p\u0159\u00edkopem, pozd\u011bji renesan\u010dn\u011b p\u0159estav\u011bn\u00e1 p\u00e1ny z \u0158\u00ed\u010dan, se v 18. stolet\u00ed prom\u011bnila v reprezenta\u010dn\u00ed s\u00eddlo votick\u00e9 v\u011btve hrabat z Vrtby. Pak p\u0159i\u0161li Vratislavov\u00e9 z Mitrovic a posledn\u00ed velk\u00e1 p\u0159estavba cel\u00e9ho are\u00e1lu v polovin\u011b 19. stolet\u00ed; tehdy z\u00edskal z\u00e1mek svou sou\u010dasnou novogotickou, romantickou podobu.
\nV dob\u011b posledn\u00edch soukrom\u00fdch majitel\u016f, N\u00e1dhern\u00fdch z Borut\u00edna, zejm\u00e9na v 1. polovin\u011b 20. stolet\u00ed, byl z\u00e1mek uprost\u0159ed star\u00e9ho krajin\u00e1\u0159sk\u00e9ho parku m\u00edstem, kde se se sv\u00fdmi pozoruhodn\u00fdmi hosty setk\u00e1vala baronka Sidonie N\u00e1dhern\u00e1.
\nB\u011bhem II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bylo v z\u00e1mku vojensk\u00e9 velitelstv\u00ed a kas\u00e1rna. Vrchotovy Janovice jako sou\u010d\u00e1st vojensk\u00e9ho prostoru byly vyst\u011bhov\u00e1ny a postupn\u011b zde byl z\u0159\u00edzen: “v\u00fdchovn\u00fd t\u00e1bor” pro uprchl\u00edky z pracovn\u00edho nasazen\u00ed v N\u011bmecku, “koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor” pro lidi, mezi jejich\u017e p\u0159edky nebo p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi byli \u017did\u00e9, a “koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor pro politick\u00e9 v\u011bzn\u011b”, pobo\u010dka t\u00e1bora Flossenb\u00fcrg .
\nV obdob\u00ed t\u011bsn\u011b po v\u00e1lce se v z\u00e1mku a parku vyst\u0159\u00eddala sov\u011btsk\u00e1 i \u010deskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da; v r. 1950 byl vyvlastn\u011bn a vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako sklad textilu, pozd\u011bji pro sb\u00edrky Okresn\u00edho archivu a postupn\u011b pustl. P\u0159ed zk\u00e1zou ho na konci 50. let zachr\u00e1nilo N\u00e1rodn\u00ed muzeum. Nyn\u00ed je z\u00e1mek Vrchotovy Janovice \u2013 spolu s parkem \u2013 jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed ji\u017e d\u00e9le ne\u017e 50 let.
\nN\u00e1v\u0161t\u011bva z\u00e1mku nab\u00edz\u00ed \u2013 krom\u011b jin\u00e9ho – i prohl\u00eddku st\u00e1l\u00fdch expozic N\u00e1rodn\u00edho muzea: \u201eSpole\u010dnost v \u010cech\u00e1ch 19.stolet\u00ed\u201c, \u201eRilke, Kraus a Vrchotovy Janovice\u201c a \u201e\u010cesk\u00e9 zvona\u0159stv\u00ed\u201c.<\/p>\n

Z\u00e1meck\u00fd park a jeho sou\u010dasn\u00e1 <\/strong>podoba krajin\u00e1\u0159sk\u00e9ho parku kolem z\u00e1mku se vyv\u00edjela d\u00e9le ne\u017e 200 let a je v\u00fdsledkem \u0161\u0165astn\u00e9ho setk\u00e1v\u00e1n\u00ed osv\u00edcen\u00fdch majitel\u016f – jak\u00fdmi byli nap\u0159. Franti\u0161ek Arno\u0161t ml. hrab\u011b z Vrtby, Josef Vratislav, hrab\u011b z Mitrovic \u010di Karel a Sidonie N\u00e1dhern\u00ed z Borut\u00edna – s nadan\u00fdmi architekty – jak\u00fdm byl nap\u0159. Camillo Schneider.
\nSvou nevelkou plochou (16,5 ha) pat\u0159\u00ed k men\u0161\u00edm z\u00e1meck\u00fdm park\u016fm, d\u00edky harmonii, kter\u00e1 v n\u011bm panuje, kr\u00e1se, schopnosti zap\u016fsobit, d\u00edky p\u0159\u00edb\u011bh\u016fm, kter\u00e9 ukr\u00fdv\u00e1, je v\u0161ak jedn\u00edm z nejv\u00edce obdivovan\u00fdch park\u016f v \u010cech\u00e1ch<\/div>\n
 <\/div>\n
Dal\u0161\u00ed informace :<\/div>\n
 <\/div>\n
http:\/\/www.nm.cz\/Hlavni-strana\/Navstivte-nas\/Zamek-Vrchotovy-Janovice.html<\/a><\/div>\n
 <\/div>\n

 <\/h2>\n

Z\u00e1mek Vla\u0161im <\/strong>23km<\/h2>\n

\"\"<\/p>\n

\n
\n

Historie Vla\u0161imsk\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho parku<\/h1>\n<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\n

Je rok 1744 a mladi\u010dk\u00e1, dvacetilet\u00e1 majitelka vla\u0161imsk\u00e9ho panstv\u00ed,Marie Josefa hrab\u011bnka z Trautsonu a Falkensteina<\/strong>, se provdala za Karla Josefa hrab\u011bte z Auersperga<\/strong>. Rodinn\u00fdm s\u00eddlem mlad\u00e9ho man\u017eelsk\u00e9ho p\u00e1ru byla Vla\u0161im.<\/p>\n

Na z\u00e1klad\u011b historick\u00e9 zku\u0161enosti lze \u0159\u00edci, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed zm\u011bny na panstv\u00ed se konaly v\u017edy v prvn\u00edch letech po n\u00e1stupu nov\u00e9ho a mlad\u00e9ho majitele. V p\u0159\u00edpad\u011b Vla\u0161imi \u0161lo o pon\u011bkud neobvyklou v\u00fdjimku. Z\u00e1mek si nad\u00e1le zachov\u00e1val podobu z roku 1665, obklopovaly jej hradby, za z\u00e1mkem se rozkl\u00e1dala obora. K z\u00e1sadn\u00edm zm\u011bn\u00e1m do\u0161lo a\u017e o 30 let pozd\u011bji, kdy man\u017eel\u00e9 Auerspergovi ji\u017e byli pades\u00e1tn\u00edci.<\/p>\n

V roce 1771 byly zbour\u00e1ny hradby v\u010detn\u011b n\u00e1ro\u017en\u00edch bastion\u016f. Tuto skute\u010dnost dokl\u00e1d\u00e1 mapa 1. vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se prov\u00e1d\u011blo z na\u0159\u00edzen\u00ed Marie Terezie v 60. letech 18. stolet\u00ed. M\u011b\u0159en\u00ed bylo nep\u0159esn\u00e9, proto se o 20 let pozd\u011bji prov\u00e1d\u011bla rektifikace, kter\u00e1 sou\u010dasn\u011b aktualizovala stav. Hradby, zakreslen\u00e9 v 60. letech, byly p\u0159i rektifikaci ji\u017e zbouran\u00e9, proto byl v map\u011b kolem z\u00e1mku proveden\u00fd v\u00fdmaz, kter\u00fd je dob\u0159e \u010diteln\u00fd.<\/p>\n

Zbour\u00e1n\u00edm hradeb a zasyp\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edkop\u016f si z\u00e1mek vytvo\u0159il p\u0159\u00edm\u00fd kontakt s okoln\u00edm p\u0159\u00edrodn\u00edm prost\u0159ed\u00edm, co\u017e byl pravd\u011bpodobn\u011b prvn\u00ed po\u010din, kter\u00fd pak m\u011bl pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v prom\u011bn\u011b st\u00e1vaj\u00edc\u00ed obory na park.<\/p>\n

Po z\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00e9 obory za\u010d\u00ednaj\u00ed Auerspegovi ve velmi atraktivn\u00edm, \u010dlenit\u00e9m p\u0159\u00edrodn\u00edm \u00fazem\u00ed tvo\u0159it romantick\u00fd park. \u00dazem\u00ed b\u00fdval\u00e9 obory tvo\u0159\u00ed travnat\u00e9 \u00fadol\u00ed, kter\u00e9 na jednom okraji obt\u00e9k\u00e1 \u0159eka Blanice, na druh\u00e9m ml\u00fdnsk\u00fd n\u00e1hon. Po obou stran\u00e1ch \u00fadol\u00ed se ter\u00e9n zved\u00e1 bu\u010f do n\u00e1horn\u00edch plo\u0161in, nebo do zaj\u00edmav\u00fdch skaln\u00edch \u00fatvar\u016f, p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed dosahuje a\u017e 40 m.<\/p>\n

\"lideuklece\"<\/a><\/p>\n

V parku byla proveden\u00e1 rozs\u00e1hl\u00e1 ter\u00e9nn\u00ed \u00faprava na \u0159ece Blanici. Koryto bylo v nej\u0161ir\u0161\u00edm m\u00edst\u011b \u00fadoln\u00ed nivy roz\u0161\u00ed\u0159eno na \u0159\u00ed\u010dn\u00ed jezero s ostr\u016fvkem. V cel\u00e9m parku byla vytvo\u0159en\u00e1 bohat\u00e1 s\u00ed\u0165 vych\u00e1zkov\u00fdch p\u011b\u0161in. Pokud jde o rostlinn\u00fd materi\u00e1l, v parku bylo vys\u00e1zeno mno\u017estv\u00ed doprovodn\u00fdch alej\u00ed jak pod\u00e9l hlavn\u00edch vych\u00e1zkov\u00fdch cest, tak pod\u00e9l \u0159eky Blanice i Ml\u00fdnsk\u00e9ho potoka. Krom\u011b toho byly alejov\u00e9 stromy s\u00e1zeny do rondel\u016f, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely ur\u010dit\u00e9 intimn\u00ed prostory se samostatn\u00fdm programem. T\u00edmto zp\u016fsobem byla upraven\u00e1 zejm\u00e9na rovinat\u00e1 n\u00e1stupn\u00ed \u010d\u00e1st parku mezi z\u00e1mkem a Star\u00fdm hradem, v prostoru byly um\u00edst\u011bny t\u0159i kulat\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 zahradn\u00ed alt\u00e1ny.<\/p>\n

Pro alejov\u00e9 v\u00fdsadby byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny zejm\u00e9na duby a pyramid\u00e1ln\u00ed topoly. Exponovan\u00e1 m\u00edsta byla dekorov\u00e1na bohat\u00fdmi kv\u011btinov\u00fdmi v\u00fdsadbami. Nejv\u00edc ov\u0161em park proslul, jak ji\u017e bylo v\u00fd\u0161e uvedeno, mno\u017estv\u00edm drobn\u00e9 architektury, kter\u00e1 byla inspirov\u00e1na antikou, gotikou, orientem, ale i p\u0159\u00edrodou a dal\u0161\u00edmi vzory, co\u017e pln\u011b odpov\u00eddalo romantick\u00e9mu parku konce 18. stolet\u00ed.<\/p>\n

Jednotliv\u00e9 objekty vznikaly postupn\u011b v rozmez\u00ed let 1775 \u2013 1785.<\/p>\n

Seznam objekt\u016f p\u016fvodn\u00edho parku ve Vla\u0161imi<\/h4>\n
    \n
  1. Maursk\u00e1 bes\u00eddka a font\u00e1na<\/li>\n
  2. Miner\u00e1ln\u00ed pramen – zaoblen\u00e1 plocha (pozd\u011bji upraveno do Ben\u00e1tsk\u00e9 stud\u00e1nky)<\/li>\n
  3. T\u0159i kruhov\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 alt\u00e1ny<\/li>\n
  4. Z\u00e1ti\u0161\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed<\/li>\n
  5. Star\u00fd hrad<\/li>\n
  6. Divok\u00fd most<\/li>\n
  7. Ryb\u00e1rna a t\u0159i vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee<\/li>\n
  8. Grotta<\/li>\n
  9. H\u00e1j bard\u016f \u2013 m\u00edsta jednotliv\u00fdch soch, p\u0159\u00edpadn\u011b pomn\u00edk\u016f<\/li>\n
  10. Jez\u00edrko s vodop\u00e1dem<\/li>\n
  11. Bacchus<\/li>\n
  12. Hlavn\u00ed vyhl\u00eddka na Holzstossu<\/li>\n
  13. Poustevna, Samson\u016fv sloup a z\u0159\u00eddlo Pan<\/li>\n
  14. P\u011bvc\u016fv h\u00e1j<\/li>\n
  15. Holandsk\u00fd sad<\/li>\n
  16. Tureck\u00e1 me\u0161ita<\/li>\n
  17. \u010c\u00ednsk\u00fd pavilon s v\u011b\u017e\u00ed<\/li>\n
  18. \u010cty\u0159i voli\u00e9ry s v\u011b\u017e\u00ed \u2013 minaretem<\/li>\n
  19. Koupadlo s m\u016fstkem p\u0159es Blanici<\/li>\n
  20. Amor\u016fv templ<\/li>\n
  21. D\u016fm noci<\/li>\n
  22. Kan\u00e1r\u010d\u00ed ostrov<\/li>\n<\/ol>\n

    V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je z\u00e1mek a park ve vlastnictv\u00ed M\u011bsta Vla\u0161imi, kter\u00e9 o tuto kulturn\u00ed pam\u00e1tku p\u0159\u00edkladn\u011b pe\u010duje a sna\u017e\u00ed ji v co nej\u0161ir\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e otev\u0159\u00edt a zp\u0159\u00edstupnit ve\u0159ejnosti.<\/p>\n

    Dal\u0161\u00ed informace :<\/p>\n

    http:\/\/www.vlasimskypark.cz<\/a><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n

     <\/h2>\n

    Hrad \u010cesk\u00fd \u0160ternberk <\/strong>25km<\/h2>\n

    Historie a sou\u010dasnost<\/p>\n\n\n\n\n\n
    Hrad \u010cesk\u00fd \u0160ternberk zalo\u017eil kolem r. 1241 Zdeslav z Divi\u0161ova, pojmenoval jej podle rodov\u00e9ho erbu, zlat\u00e9 osmihrot\u00e9 hv\u011bzdy, a podle dobov\u00e9ho zvyku pon\u011bm\u010dovat n\u00e1zvy, tedy Sternberg (Stern = hv\u011bzda, Berg = hora), a p\u0159ijal nov\u00fd p\u0159\u00eddomek ze Sternberga.<\/td>\n <\/td>\nve stylu pozdn\u00ed gotiky. Vylep\u0161en byl zejm\u00e9na obrann\u00fd syst\u00e9m, byla postavena nap\u0159. ji\u017en\u00ed p\u0159edsunut\u00e1 ba\u0161ta s b\u0159item tzv. Hladomorna, kter\u00e1 dnes slou\u017e\u00ed jako vyhl\u00eddka. Velkorys\u00e1 p\u0159estavba ve stylu ran\u00e9ho baroka prob\u011bhla ve 2. polovin\u011b 17. stolet\u00ed, kdy ji\u017e hrad ztratil p\u016fvodn\u00ed obrannou funkci a hled\u011blo se sp\u00ed\u0161e na pohodl\u00ed jeho obyvatel. Od t\u00e9to doby kamenn\u00e9 zdi gotick\u00e9ho hradu skr\u00fdvaj\u00ed z\u00e1meck\u00e9 interi\u00e9ry. D\u00edky prom\u011bn\u011b \u017eivotn\u00edho stylu za\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed byl hrad elektrifikov\u00e1n a vybudov\u00e1n byl vodovod i \u00fast\u0159edn\u00ed topen\u00ed.
    \nZveme v\u00e1s k prohl\u00eddce hradu, p\u0159i kter\u00e9 nav\u0161t\u00edv\u00edte 15 m\u00edstnost\u00ed bohat\u011b za\u0159\u00edzen\u00fdch mobili\u00e1\u0159em z r\u016fzn\u00fdch stylov\u00fdch obdob\u00ed, pozn\u00e1te v\u00fdznamn\u00e9 \u010dleny sternbersk\u00e9 rodiny a nahl\u00e9dnete do jejich zp\u016fsobu \u017eivota. Sezn\u00e1m\u00edte se tak\u00e9 s unik\u00e1tn\u00ed \u0161ternberskou kolekc\u00ed m\u011bdirytin z obdob\u00ed t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e1 je jednou z nejv\u011bt\u0161\u00edch monotematick\u00fdch sb\u00edrek grafick\u00fdch list\u016f v Evrop\u011b.<\/td>\n<\/tr>\n
    <\/td>\n <\/td>\n<\/tr>\n
    Je pozoruhodn\u00e9 a v\u00fdjime\u010dn\u00e9, \u017ee dodnes je hrad v dr\u017een\u00ed tohoto rodu. Nyn\u00ed je vlastn\u011bn u\u017e 20. generac\u00ed potomk\u016f zakladatele.
    \nRoku 1467 byl hrad dobyt a pot\u00e9 opraven<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

    Dal\u0161\u00ed informace :<\/p>\n

    http:\/\/www.hradceskysternberk.cz\/\"\"<\/p>\n

     <\/h2>\n

     Muzea<\/strong><\/h1>\n