More Website Templates @ TemplateMonster.com - January28, 2013!

Zámek Konopiště 500 metrů

galerie1

Zámek Konopiště se nachází 35 kilometrů jižně od hlavního města České republiky Prahy. Konopiště je právem pokládáno za jeden z nejkrásnějších českých zámků a jednoznačně jde o zámek s nejkrásnějšími sbírkami a mobiliářem. Návštěva České republiky by nebyla úplná bez návštěvy sídelního zámku Františka Ferdinanda d‘Este – následníka rakousko-uherského trůnu a charismatického muže, jehož zavraždění ( 14.6.1914 Sarajevo, Srbsko ) odstartovalo 1. světovou válku, ve které zemřelo 25 milionů lidí. Konopiště je prostě místo kde se odehrávala světová historie, místo kde se plánovala budoucnost Evropy i světa.

Společnost Pension Konopiště s.r.o. vydala k výročí 100 let od atentátu na Františka Ferdinanda d‘Este a jeho ženu Žofie pamětní bronzovou odlévanou plaketu, která je replikou původní pamětní plakety z roku 1914. Existují 2 typy plakety původní anglická verse, kde se bohužel objevily 2 pravopisné a 2 zásadní faktické chyby v odlitém textu a česká verse se správným textem. Obě medaile lze stále ještě získat ( limitovaná serie 2 x 150 kusů )  – cena každé z nich je 500 Kč.

FOTO PLAKET ZDE doplnit

Hrad Konopiště byl založen jako gotická pevnost po vzoru francouzských kastelů koncem 13.století, pravděpodobně biskupem Tobiášem z Benešova. První zásah do středověké struktury hradu byl proveden koncem 15.století  Jiřím ze Šternberka, dále pak začátkem 17.století Hodějovskými z Hodějova. V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18.století Vrtbové z Vrtby. Arcivévoda František Ferdinand d´Este, který koupil zámek roku 1887 od Lobkowitzů, přebudoval Konopiště na velkolepé sídlo budoucího císaře. Bohužel roku 1914 je i s chotí Žofií zavražděn v Sarajevu a tím vznosná éra zámku končí. Tři osiřelé děti jsou vystěhovány a zámek je vyvlastněn. Nyní však pravnučka Františka Ferdinanda, kněžna Sofie z Hohenbergu žádá o jeho navrácení, a to i včetně muzeálních sbírek, jejichž základ pochází z dědictví Františka Ferdinanda po Modenském vévodovi.

Lokalita Konopiště, přímo v srdci Čech a Evropské unie, je předurčena jako vstupní brána do České republiky i Evropy – výchozí bod Vaší rodinné dovolené, ale i služební cesty či líbánek. Náš pension nabízí klid, ale i spojení s celým světem přes počítač s internetovým připojením z každého pokoje a současně snadnou dostupnost kteréhokoli místa v České republice i Evropě ( letiště Praha 45 km ) . Individuální až rodinný přístup ke každému našemu hostu a jeho přáním jsou pro nás samozřejmostí.

Pension Konopiště se nachází uprostřed překrásné přírody přímo ve středu rozlehlého konopišťského zámeckého parku. Konopišťským parkem často jezdívala na projížďky vévodkyně Žofie a z nedalekých lesů se ozývala střelba při lovech jejího chotě arcivévody Františka Ferdinanda. A když se v rychlém běhu dnešní doby na chvíli zastavíte a zaposloucháte do šumění staletých stromů, tak možná někde mezi nimi zahlédnete i grandiózní postavu Františka Ferdinanda na cválajícím koni. Kdo ví…

V neposlední řadě je hotel Konopiště Nová Myslivna a Pension Konopiště a jejich okolí hojně využíván pro kongresovou turistiku, pořádání seminářů, školení, svateb, firemních akcí, výstavy psů a dalších domácích mazlíčků. Hitem poslední doby pak je využití zámeckého parku pro nejprestižnější světové diskgolfové turnaje a outdoorové běžecké závody.

Stručná historie zámku

Konopiště

Založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem r. 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, 4 bránami a padacím mostem. Po vymření Benešoviců přešlo Konopiště v roce 1327 na 275 let do rukou Šternberků. V 17.–19. století se pak v držení Konopiště vystřídala celá řada vlivných šlechtických rodů: např. Hodějovští z Hodějova, po bitvě na Bílé Hoře na krátkou dobu Albrecht z Valdštejna, Michnové z Vacínova, Vrtbové z Vrtby, Lobkovicové a další. První zásah do středověké struktury hradu byl proveden koncem 15. století Jiřím ze Šternberka, dále pak začátkem 17. století Hodějovskými z Hodějova. V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby. V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand d´Este, od r. 1896 následník císařského trůnu. Arcivévoda dal zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. Na ploše bývalé barokní zahrady založil Růžovou zahradu se skleníky. Do zámku umístil své rozsáhlé sbírky, které získal jednak jako dědictví po svých italských předcích, jednak vlastní sběratelskou činností. František Ferdinand se v červnu roku 1914 zúčastnil manévrů rakouské armády v Bosně a dne 28. června 1914 se stal spolu se svou manželkou Žofií v Sarajevu obětí atentátu, spáchaného srbským anarchistou Gavrilem Principem. Za měsíc po atentátu vyhlásil rakouský císař František Josef I. Srbsku válku. V roce 1921 převzal Konopiště od arcivévodových dědiců československý stát a zámek i s parkem byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. Za II. světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS. Po osvobození bylo Konopiště znovu zpřístupněno veřejnosti. Zámek se do dnešní doby zachoval v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody FF d´Este. Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné, jako za doby, kdy zámek obýval František Ferdinand s rodinou.

Další informace na oficiální stránce státního zámku:

https://www.zamek-konopiste.cz/cs

 

Zámek Jemniště 13km

Zpráva o Jemništi pochází z roku 1381. V té době bylo panství v majetku Beneše z Cimburka, který se podle zdejší vsi začal psát z Jemniště. Panským sídlem tehdy pochopitelně nebyl tento zámek, ale tvrz obklopená vodním příkopem, která se dodnes nachází v nedaleké vsi (viz starý zámek). Roku 1717 koupil jemnišťské panství hrabě František Adam z Trauttmansdorffu (+1762), původem ze staré štýrské rodiny. Jeho vkusu a nárokům již zámek ve vesnici nevyhovoval,proto nechal kolem roku 1724 na nedalekém pahorku vybudovat novýzámek, který měl lépe odpovídat jeho vkusu i postavení předního šlechtice.

zamekAutorem projektu byl slavný český architekt František Maxmilián Kaňka. Stavba postupovala velmi rychle. V říjnu 1725 byl zámek dokončen natolik, že už mohlo dojít ke slavnostnímu vysvěcení zámecké kaple. Roku 1754 zámek zcela vyhořel, nepoškozena zůstala jen zámecká kaple sv.Josefa. František A.Trauttmansdorff proto nechal celý zámek přestavět a nově vybavit. Tehdy byl změněn průčelní štít, na kterém byl nově umístěn trauttmansdorffský erb a vzhled zámku doplnily sochy Lazara Widmana. Kromě těchto úprav nepoškodily zámek žádné zásadní přestavby. Máme tak ideálnímožnost prohlédnout si typické šlechtické sídlo doby vrcholného baroka.

Zámek je elegantní patrovou stavbou určenou hlavně k letnímu pobytu.Hlavní průčelí je situováno k benešovské cestě.

Dominuje mu elegantní štít s balkonem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Nižší přízemní budovy po stranách stavby sloužily k hospodářským účelům,jako stáje a kolny.Napojují se na hlavní zámeckou budovu téměř v pravém úhlu a vytvářejí tzv. čestný dvůr,srdce barokní zámecké dispozice. Sem přijížděly kočáry majitele panství i vozy zámeckých hostů, právě zde hrabě vítal nejvýznamnější návštěvy. Od okolního světa byl čestný dvůr opticky oddělen ozdobnou kovovou mříží s dvoukřídlou branou.V žádném případě tedy nejde o sídlo pevnostního typu, ale o venkovskou vilu, jejímž hlavním posláním je pohodlí majitele.

Zadní průčelí zámku je obráceno do parku. Za F.A.Trauttmansdorffa se jednalo o park francouzský,pro který byly typické přísné geometrické linie,sochy a fontány. Často byl využíván k pořádání zahradních slavností a k témuž účelu byly vybudovány i dva zahradní pavilony.

Na přelomu 18. a 19. století byla barokní zahrada přeměněna v romantický anglický park. Jedinou připomínkou někdejšího francouzského parku je tak úprava čestného dvora a nově založený libosad na pravé straně zámku.

Protože F. A. T. nezanechal potomky, odkázal Jemniště svému příbuznému Josefu Václavu Trauttmansdorffovi (+1769), který ale zemřel záhy po něm. Majitelkou Jemniště se tak stala vdova Gabriela, rozená Czerninová,která se provdala (1773) za hraběte Jindřicha Františka Rottenhana (1738-1809). Hrabě Rottenhan byl vysokým zemským úředníkem (zastával funkci nejvyššího purkrabí pražského) a z moci svého úřadu podporoval rozvoj manufaktur. V tomto ohledu šel příkladema Jemniště se za jeho vlády stalo důležitým střediskem bavlnářského průmyslu v Čechách. Jeho přádelna spolu s manufakturou v nedalekých Postupicích (Podlesí) dokonce patřily k nejvýznamnějším v habsburské monarchii.

V průběhu 19. století se v držení zámku vystřídalo několik majitelů. Roku 1868 zakoupil panství Zdeněk hrabě Sternberg,majitel nedalekého panství Český Šternberk (prapradědeček současného majitele). Jako čtvrtý z 5 synů hraběte Josefa Leopolda (1770-1858) neměl nárok na rodové fideikomisní panství Častolovice, které později připadlo jeho staršímu bratrovi Leopoldovi (1811-1899). Po vzdáleném strýci Kašparu Maria Sternbergovi však zdělil panství Radnice,kde se nacházely bohaté uhelné doly. Právě jejich výnos Zdeňkovi umožnil výrazně rozmnožit rodový majetek. Roku 1841 koupil od hraběte Somsiće ze Saardu Český Šternberk a roku 1868 od knížete Windisch-Graetze Jemniště. Uvažoval také o zakoupení Konopiště, které také kdysi patřilo Šternberkům. Jeho majitel, princ František Eugen Lobkowicz však dal přednost arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este. Protože hrad Český Šternberk nebyl trvale obyvatelný (sloužil hlavně jako lovecké sídlo), sídlila rodina převážně na zámku Březina u Rokycan.

Po smrti hraběte Zdeňka zdědil jeho starší syn Alois (1850-1907) Český Šternberk a Radnici, druhorozený Filip (1852-1924) Jemniště. Protože však Alois zemřel svobodný a bezdětný, stal se Filip jediným dědicem všech těchto statků i stejně jako dalšího rodinného majetku tzv. šternberských domů ve Vídni. Filip Sternberg provedl nezbytné úpravy zámku a povýšil Jemniště na své hlavní sídlo. S Karolinou hraběnkou z Thurnu a Valsassiny(1863-1944) měl dva syny a dvě dcery. Starší syn Zdeněk(1885-1899) zemřel předčasně na kloubový revmatismus a proto zdědil větší část majetku (Český Šternberk a Radnice) druhorozený syn Jiří Douglas (1888-1965,dědeček současného majitele), zatímco Jemniště připadlo rovným dílem dcerám Marii Gabriele(1890-1934) a Terezii (1902-1985). Po smrti Marie Gabriely se jedinou majitelkou velkostatku stala Terezie (Sita), která se roku 1927 provdala za Františka hraběte Mensdorff-Pouilly (1897-1991).

rodinaSita s Františkem vlastnili Jemniště až do roku 1943. Protože po okupaci českých zemí odmítli přistoupit k německé národnosti, byli (podobně jako Tereziin bratr Jiří Douglas) vystaveni všemožné perzekuci. K nejméně příjemné události došlo roku 1943. Majitel nedalekého panství Tloskov na Neveklovsku, kde německá správa zřídila cvičiště vojsk SS, Oskar Daněk von Esse (potomek zakladatele ČKD Vincence Daňka) získal jako říšský občan právo na náhradu.Vybral si Jemniště. Přestože manželé Mensdorffovi nucený prodej odmítli, museli se do 14 dnů vystěhovat. Část movitého majetku se jim však podařilo převést na hrad Český Šternberk, část na zámeček u Postupic a na postupickou faru, kde později celý život bydleli.

V květnu 1945 bylo Jemniště “osvobozeno” sovětskými vojsky z armádní skupiny generála Malinovského. Vojáci si však na zámku, který tehdy patřil Němcům, počínali jako na dobytém území a tak z původního inventáře proto mnoho nezbylo. Přes protesty manželů Mensdorffových bylo Jemniště zestátněno.Hraběnka Terezie(Sita) proto požádala o restituci majetku. Žádosti bylo po právní stránce vyhověno, ale na zámek se již nikdy nenastěhovala.

Roku 1951 byl znovu znárodněn,tentokrát komunistickým režimem.

Terezie Mensdorffová žila až do své smrti (1985) v nedalekých Postupicích. Její manžel František zemřel roku 1991. Protože byli bezdětní, zdědil nárok na Jemniště jejich synovec, Jan Bosko Sternberg (1936-2012). Do rukou Sternbegů se zámek s velkostatkem navrátil roku 1995.

Současným majitelem Jemniště je jeho syn Jiří, který se svou rodinou obývá levé křídlo zámku.

 

Zámek Vrchotovy Janovice 21km

Historie Zámku Vrchotovy Janovice

Zámek ve Vrchotových Janovicích spolu s původním parkem je zvláštním prostorem s nenápadným, ale silným a osobitým kouzlem. 
Původně kamenná gotická tvrz pánů z Janovic, chráněná vodním příkopem, později renesančně přestavěná pány z Říčan, se v 18. století proměnila v reprezentační sídlo votické větve hrabat z Vrtby. Pak přišli Vratislavové z Mitrovic a poslední velká přestavba celého areálu v polovině 19. století; tehdy získal zámek svou současnou novogotickou, romantickou podobu.
V době posledních soukromých majitelů, Nádherných z Borutína, zejména v 1. polovině 20. století, byl zámek uprostřed starého krajinářského parku místem, kde se se svými pozoruhodnými hosty setkávala baronka Sidonie Nádherná.
Během II. světové války bylo v zámku vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice jako součást vojenského prostoru byly vystěhovány a postupně zde byl zřízen: “výchovný tábor” pro uprchlíky z pracovního nasazení v Německu, “koncentrační tábor” pro lidi, mezi jejichž předky nebo příbuznými byli Židé, a “koncentrační tábor pro politické vězně”, pobočka tábora Flossenbürg .
V období těsně po válce se v zámku a parku vystřídala sovětská i československá armáda; v r. 1950 byl vyvlastněn a využíván jako sklad textilu, později pro sbírky Okresního archivu a postupně pustl. Před zkázou ho na konci 50. let zachránilo Národní muzeum. Nyní je zámek Vrchotovy Janovice – spolu s parkem – jeho součástí již déle než 50 let.
Návštěva zámku nabízí – kromě jiného – i prohlídku stálých expozic Národního muzea: „Společnost v Čechách 19.století“, „Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice“ a „České zvonařství“.

Zámecký park a jeho současná podoba krajinářského parku kolem zámku se vyvíjela déle než 200 let a je výsledkem šťastného setkávání osvícených majitelů – jakými byli např. František Arnošt ml. hrabě z Vrtby, Josef Vratislav, hrabě z Mitrovic či Karel a Sidonie Nádherní z Borutína – s nadanými architekty – jakým byl např. Camillo Schneider.
Svou nevelkou plochou (16,5 ha) patří k menším zámeckým parkům, díky harmonii, která v něm panuje, kráse, schopnosti zapůsobit, díky příběhům, které ukrývá, je však jedním z nejvíce obdivovaných parků v Čechách
Další informace :

Zámek Vlašim 23km

Historie Vlašimského městského parku

Je rok 1744 a mladičká, dvacetiletá majitelka vlašimského panství,Marie Josefa hraběnka z Trautsonu a Falkensteina, se provdala za Karla Josefa hraběte z Auersperga. Rodinným sídlem mladého manželského páru byla Vlašim.

Na základě historické zkušenosti lze říci, že největší změny na panství se konaly vždy v prvních letech po nástupu nového a mladého majitele. V případě Vlašimi šlo o poněkud neobvyklou výjimku. Zámek si nadále zachovával podobu z roku 1665, obklopovaly jej hradby, za zámkem se rozkládala obora. K zásadním změnám došlo až o 30 let později, kdy manželé Auerspergovi již byli padesátníci.

V roce 1771 byly zbourány hradby včetně nárožních bastionů. Tuto skutečnost dokládá mapa 1. vojenského mapování, které se provádělo z nařízení Marie Terezie v 60. letech 18. století. Měření bylo nepřesné, proto se o 20 let později prováděla rektifikace, která současně aktualizovala stav. Hradby, zakreslené v 60. letech, byly při rektifikaci již zbourané, proto byl v mapě kolem zámku provedený výmaz, který je dobře čitelný.

Zbouráním hradeb a zasypáním příkopů si zámek vytvořil přímý kontakt s okolním přírodním prostředím, což byl pravděpodobně první počin, který pak měl pokračování v proměně stávající obory na park.

Po zřízení nové obory začínají Auerspegovi ve velmi atraktivním, členitém přírodním území tvořit romantický park. Území bývalé obory tvoří travnaté údolí, které na jednom okraji obtéká řeka Blanice, na druhém mlýnský náhon. Po obou stranách údolí se terén zvedá buď do náhorních plošin, nebo do zajímavých skalních útvarů, převýšení dosahuje až 40 m.

 

lideuklece

V parku byla provedená rozsáhlá terénní úprava na řece Blanici. Koryto bylo v nejširším místě údolní nivy rozšířeno na říční jezero s ostrůvkem. V celém parku byla vytvořená bohatá síť vycházkových pěšin. Pokud jde o rostlinný materiál, v parku bylo vysázeno množství doprovodných alejí jak podél hlavních vycházkových cest, tak podél řeky Blanice i Mlýnského potoka. Kromě toho byly alejové stromy sázeny do rondelů, které vytvářely určité intimní prostory se samostatným programem. Tímto způsobem byla upravená zejména rovinatá nástupní část parku mezi zámkem a Starým hradem, v prostoru byly umístěny tři kulaté dřevěné zahradní altány.

Pro alejové výsadby byly používány zejména duby a pyramidální topoly. Exponovaná místa byla dekorována bohatými květinovými výsadbami. Nejvíc ovšem park proslul, jak již bylo výše uvedeno, množstvím drobné architektury, která byla inspirována antikou, gotikou, orientem, ale i přírodou a dalšími vzory, což plně odpovídalo romantickému parku konce 18. století.

Jednotlivé objekty vznikaly postupně v rozmezí let 1775 – 1785.

Seznam objektů původního parku ve Vlašimi

  1. Maurská besídka a fontána
  2. Minerální pramen – zaoblená plocha (později upraveno do Benátské studánky)
  3. Tři kruhové dřevěné altány
  4. Zátiší přátelství
  5. Starý hrad
  6. Divoký most
  7. Rybárna a tři vodní nádrže
  8. Grotta
  9. Háj bardů – místa jednotlivých soch, případně pomníků
  10. Jezírko s vodopádem
  11. Bacchus
  12. Hlavní vyhlídka na Holzstossu
  13. Poustevna, Samsonův sloup a zřídlo Pan
  14. Pěvcův háj
  15. Holandský sad
  16. Turecká mešita
  17. Čínský pavilon s věží
  18. Čtyři voliéry s věží – minaretem
  19. Koupadlo s můstkem přes Blanici
  20. Amorův templ
  21. Dům noci
  22. Kanárčí ostrov

V současné době je zámek a park ve vlastnictví Města Vlašimi, které o tuto kulturní památku příkladně pečuje a snaží ji v co nejširší míře otevřít a zpřístupnit veřejnosti.

Další informace :

http://www.vlasimskypark.cz

Hrad Český Šternberk 25km

Historie a současnost

Hrad Český Šternberk založil kolem r. 1241 Zdeslav z Divišova, pojmenoval jej podle rodového erbu, zlaté osmihroté hvězdy, a podle dobového zvyku poněmčovat názvy, tedy Sternberg (Stern = hvězda, Berg = hora), a přijal nový přídomek ze Sternberga. ve stylu pozdní gotiky. Vylepšen byl zejména obranný systém, byla postavena např. jižní předsunutá bašta s břitem tzv. Hladomorna, která dnes slouží jako vyhlídka. Velkorysá přestavba ve stylu raného baroka proběhla ve 2. polovině 17. století, kdy již hrad ztratil původní obrannou funkci a hledělo se spíše na pohodlí jeho obyvatel. Od této doby kamenné zdi gotického hradu skrývají zámecké interiéry. Díky proměně životního stylu začátkem 20. století byl hrad elektrifikován a vybudován byl vodovod i ústřední topení.
Zveme vás k prohlídce hradu, při které navštívíte 15 místností bohatě zařízených mobiliářem z různých stylových období, poznáte významné členy sternberské rodiny a nahlédnete do jejich způsobu života. Seznámíte se také s unikátní šternberskou kolekcí mědirytin z období třicetileté války, která je jednou z největších monotematických sbírek grafických listů v Evropě.
Je pozoruhodné a výjimečné, že dodnes je hrad v držení tohoto rodu. Nyní je vlastněn už 20. generací potomků zakladatele.
Roku 1467 byl hrad dobyt a poté opraven

Další informace :

http://www.hradceskysternberk.cz/

 Muzea

Sportovní možnosti

Benešov

  • bowling, squash, tenis, fitness, plavecký bazén, badminton, beach volejbal, minigolf, zimní stadion, přírodní koupaliště, cyklistické a turistické stezky, diskgolfové hřiště…

Okolí

  • golfové hřiště Konopiště 2 x 18 jamek 8 km, jízda na koni, rybaření, vyhlídkové lety z Nesvačilského letiště ( 4 km ) , lety balónem, sjezd na raftu či kánoi řeky Sázavy …

Na výlet s dětmi

 

Konopišťský medvěd
Občanské sdružení Konopišťský medvěd se snaží získat prostředky na rozšíření výběhu pro medvěda, každoroční údržbu výběhu, plat medvědáře a potravu pro medvěda a  pořízení nové medvědice – partnera současného medvěda Jiřího za účelem spuštění chovu. Přispět můžete např. posláním dárcovské SMS ve tvaru  DMS KONOPISTE na tel. číslo 87 777.
medved_jirka_schovany
Muzeum motocyklů
Konopiště a Netvořice – v obou muzeích je v současnosti vystaveno cca 200 motocyklů + další exponáty. Muzeum na Konopišti (nachází se přímo v budově pensionu) je zároveň oficiálním továrním muzeem značky Jawa. Některé exponáty v obou muzeích jsou zcela unikátní.
muzeum23  
Vojenské muzeum Lešany
Expozici muzea v  současné době tvoří více než 700 historických tanků, kanonů, motocyklů, obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel, raketová technika, spojovací a ženijní prostředky a logistický materiál pocházející z období od roku 1890 až do současnosti.